Příběhy jihočeských pěstounských rodin

Zde Vám budeme přinášet příběhy jihočeských pěstounů, kteří přijali děti do pěstounské péče. Co je k tomu vedlo? Co bylo jejich motivací, že se pro pěstounství rozhodli? Co jim pěstounství "dalo a vzalo"?

 

BRZY SE MŮŽETE TĚŠIT NA DALŠÍ PŘÍBĚH.

 

Veronika a Jan mají dvě vlastní děti a k nim přijali do pěstounské péče drobnou holčičku. Tehdy jí byl 1 rok. Nejdůležitější je MÍT RÁD. Všechno ostatní se pak dá zvládnout ... i zdravotní problémy.

Lenka a Pavel jsou rodiči dvěma přijatým dětem. Kontakt s biologickou rodinou dětí v pěstounské péči bývá vnímán jako "strašák" a komplikace pro všechny. Pěstouni Lenka a Pavel mají asistovaný kontakt s rodiči chlapců každý měsíc. Jaké to je právě u nich?

Markéta a Stanislav jsou rodiči třem přijatým dětem. Dvě slečny a jeden kluk, máma a táta, kolem ještě několik čtyřnohých psích kamarádů. Tak to je jedna prima pěstounská rodina, kterou život spojil dohromady.

Milena a Jiří jsou rodiči čtyř dětí. Dvě nejstarší jsou osvojené, dvě mají v pěstounské péči. Terezka je u nich doma od tří let, kdy si ji přivezli z kojeneckého ústavu. Janička přišla v roce a půl a před tím byla v péči pěstounky na přechodnou dobu. S úsměvem pak společně komentují, že Jiří má čtyři děti a každé   s jinou maminkou  a  Milena má také čtyři děti a každé má jiného tatínka...a také jinou maminku. Milena je „teta maminka“.